Čeština. Pravidla pravopisu

Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností (např. lenost) a dějů (např. lov)

Druhy (podle významu)

konkrétní - názvy osob, zvířat, věcí
- obecná
- vlastní
abstraktní - názvy vlastností, činností, dějů

Rod

mužský (maskulinum)
- životný
- neživotný
ženský (femininum)
střední (neutrum)

Číslo

jednotné (singulár)
množné (plurál)

podstatná jména pomnožná

Pád

pád kdo, co (nominativ)
pád koho, čeho (genitiv)
pád komu, čemu (dativ)
pád koho, co (akuzativ)
pád oslovení (vokativ)
pád (o)kom, (o)čem (lokál)
pád kým, čím (instrumentál)

Vzory

životný

mužský
- pán
- muž
  - hrad/les
  - stroj
- předseda
- soudce

neživotný

ženský
žena
růže
píseň
kost

střední
město
moře
kuře
stavení

vzory pro rod mužský

		tvrdý	měkký	tvrdý	měkký	tvrdý	měkký
číslo jednotné	1.p.	pán	muž	hrad/les	stroj	předseda	soudce
	2.p.	pána	muže	hradu/lesa	stroje	předsedy	soudce
	3.p	pánu,-ovi	muži,-ovi	hradu	stroji	předsedovi	soudci,-ovi
	4.p.	pána	muže	hrad	stroj	předsedu	soudce
	5.p.	pane!	muži!	hrade!	stroji!	předsedo!	soudce!
	6.p.	(o) pánu, -ovi	muži, -ovi	hradě,-u	stroji	předsedovi	soudci,-ovi
	7.p.	pánem	mužem	hradem	strojem	předsedou	soudcem
číslo množné	1.p.	páni,-ové	muži,-ové	hrady	stroje	předsedové	soudci,-ové
	2.p.	pánů	mužů	hradů	strojů	předsedů	soudců
	3.p.	pánům	mužům	hradům	strojům	předsedům	soudcům
	4.p.	pány	muže	hrady	stroje	předsedy	soudce
	5.p.	páni!-ové!	muži!-ové!	hrady!	stroje!	předsedové! soudci!,-ové!
	6.p.	(o)pánech	mužích	hradech/lesích	strojích	předsedech	soudcích
	7.p.	pány	muži	hrady	stroji	předsedy	soudci

		tvrdý	měkký	tvrdý
číslo jednotné	1.p.	pán	muž	hrad/les
	2.p.	pána	muže	hradu/lesa
	3.p	pánu,-ovi	muži,-ovi	hradu
	4.p.	pána	muže	hrad
	5.p.	pane!	muži!	hrade!
	6.p.	(o) pánu, -ovi	muži, -ovi	hradě,-u
	7.p.	pánem	mužem	hradem
číslo množné	1.p.	páni,-ové	muži,-ové	hrady
	2.p.	pánů	mužů	hradů
	3.p.	pánům	mužům	hradům
	4.p.	pány	muže	hrady
	5.p.	páni!-ové!	muži!-ové!	hrady!
	6.p.	(o)pánech	mužích	hradech/lesích
	7.p.	pány	muži	hrady

		měkký	tvrdý	měkký
číslo jednotné	1.p.	stroj	předseda	soudce
	2.p.	stroje	předsedy	soudce
	3.p	stroji	předsedovi	soudci,-ovi
	4.p.	stroj	předsedu	soudce
	5.p.	stroji!	předsedo!	soudce!
	6.p.	stroji	předsedovi	soudci,-ovi
	7.p.	strojem	předsedou	soudcem
číslo množné	1.p.	stroje	předsedové	soudci,-ové
	2.p.	strojů	předsedů	soudců
	3.p.	strojům	předsedům	soudcům
	4.p.	stroje	předsedy	soudce
	5.p.	stroje!	předsedové! soudci!,-ové!
	6.p.	strojích	předsedech	soudcích
	7.p.	stroji	předsedy	soudci

vzory pro rod ženský

		tvrdý	měkký
číslo jednotné	1.p.	žena	růže	píseň	kost
	2.p.	ženy	růže	písně	kosti
	3.p	ženě	růži	písni	kosti
	4.p.	ženu	růži	píseň	kost
	5.p.	ženo!	růže!	písni!	kosti!
	6.p.	(o)ženě	růži	písni	kosti
	7.p.	ženou	růží	písní	kostí
číslo množné	1.p.	ženy	růže	písně	kosti
	2.p.	žen	růži	písní	kostí
	3.p	ženám	růžím	písním	kostem
	4.p.	ženy	růže	písně	kosti
	5.p.	ženy!	růže!	písně!	kosti!
	6.p.	(o)ženách	růžích	písních	kostech
	7.p.	ženami	růžemi	písněmi	kostmi

vzory pro rod střední

		tvrdý	měkký
číslo jednotné	1.p.	město	moře	kuře	stavení
	2.p.	města	moře	kuřete	stavení
	3.p	městu	moři	kuřeti	stavení
	4.p.	město	moře	kuře	stavení
	5.p.	město!	moře!	kuře!	stavení!
	6.p.	(o)městě,-u	moři	kuřeti	stavení
	7.p.	městem	mořem	kuřetem	stavením
číslo množné	1.p.	města	moře	kuřata	stavení
	2.p.	měst	moří	kuřat	stavení
	3.p	městům	mořím	kuřatům	stavením
	4.p.	města	moře	kuřata	stavení
	5.p.	města!	moře!	kuřata!	stavení!
	6.p.	(o)městech	mořích	kuřatech	staveních
	7.p.	městy	moři	kuřaty	staveními

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů; s odstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v pádě, čísle a rodě

Druhy

tvrdá
měkká
přivlastňovací

Stupňování:

pravidelné

1. stupeň (pozitiv) vyjadřuje základní míru vlastnosti

2. stupeň (komparativ) vyjadřuje větší míru vlastnosti, tvoří se příponami -ejší, -ější, -ší, -í

3. stupeň (superlativ) vyjadřuje největší míru vlastnosti, tvoří se z 2. stupně předponou nej-

nepravidelné

dobrý - lepší - nejlepší
špatný - horší - nejhorší
malý - menší - nejmenší
velký - větší - největší

tvrdá
	mužsky		ženský	střední
číslo jednotné	1.p.	mladý	mladá	mladé
	2.p.	mladého	mladé	mladého
	3.p.	mladému	mladé	mladému
	4.p.	mladého,-ý	mladou	mladé
	5.p.	mladý	mladá	mladé
	6.p.	(o) mladém	mladé	mladém
	7.p.	mladým	mladou	mladým
číslo množné	1.p.	mladí,-é	mladé	mladá
	2.p.	mladých	mladých	mladých
	3.p.	mladým	mladým	mladým
	4.p,	mladé	mladé	mladá
	5.p.	mladí,-é	mladé	mladá
	6.p.	(o) mladých	mladých	mladých
	7.p.	mladými	mladými	mladými

měkká
	mužský		ženský	střední
číslo jednotné	1.p.	jarní	jarní	jarní
	2.p.	jarního	jarní	jarního
	3.p.	jarnímu	jarní	jarnímu
	4.p.	jarního, -í	jarní	jarní
	5.p.	jarní	jarní	jarní
	6.p.	(o) jarním	jarní	jarním
	7.p.	jarním	jarní	jarním
číslo množné	1.p.	jarní	jarní	jarní
	2.p.	jarních	jarních	jarních
	3.p.	jarním	jarním	jarním
	4.p,	jarní 2	jarní	jarní
	5.p.	jarní	jarní	jarní
	6.p.	(o) jarních	jarních	jarních
	7.p.	jarními	jarními	jarními

přivlastňovací
	mužsky			ženský		střední
číslo jednotné	1.p.	otcův	matčin	otcova	matčina -	otcovo	matčino
	2.p.	otcova	matčina	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	3.p.	otcovu	matčinu	otcově	matčině	otcovu	matčinu
	4.p.	otcova, otcův	matčina, matčin	otcovu	matčinu	otcovo	matčino
	5.p.	otcův	matčin	otcova	matčina	otcovo	matčino
	6.p.	(o) otcově, -u	matčině,-u	otcově	matčině	otcově, -u	matčině,-u
	7.p.	otcovým	matčiným	otcovou	matčinou	otcovým	matčiným
číslo množné	1.p.	otcovi,-y	matčini,-y	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	2.p.	otcových	matčiných	otcových	matčiných	otcových	matčiných
	3.p.	otcovým	matčiným	otcovým	matčiným	otcovým	matčiným
	4.p.	otcovy	matčiny	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	5.p.	otcovi,-y	matčini,-y	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	6.p.	(o) otcových	matčiných	otcových	matčiných	otcových	matčiných
	7.p.	otcovými	matčinými	otcovými	matčinými	otcovými	matčinými

přivlastňovací
	mužsky
číslo jednotné	1.p.	otcův	matčin
	2.p.	otcova	matčina
	3.p.	otcovu	matčinu
	4.p.	otcova, otcův	matčina, matčin
	5.p.	otcův	matčin
	6.p.	(o) otcově, -u	matčině,-u
	7.p.	otcovým	matčiným
číslo množné	1.p.	otcovi,-y	matčini,-y
	2.p.	otcových	matčiných
	3.p.	otcovým	matčiným
	4.p.	otcovy	matčiny
	5.p.	otcovi,-y	matčini,-y
	6.p.	(o) otcových	matčiných
	7.p.	otcovými	matčinými

přivlastňovací
	ženský		střední
číslo jednotné	otcova	matčina -	otcovo	matčino
	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	otcově	matčině	otcovu	matčinu
	otcovu	matčinu	otcovo	matčino
	otcova	matčina	otcovo	matčino
	otcově	matčině	otcově, -u	matčině,-u
	otcovou	matčinou	otcovým	matčiným
číslo množné	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	otcových	matčiných	otcových	matčiných
	otcovým	matčiným	otcovým	matčiným
	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	otcovy	matčiny	otcova	matčina
	otcových	matčiných	otcových	matčiných
	otcovými	matčinými	otcovými	matčinými

Tvar jmenný: mlád, mláda, mládo

Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují

Druhy

osobní

označují první, druhou nebo třetí osobu jednotného nebo množného čísla: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné se

přivlastňovací

přivlastňují první, druhé nebo třetí osobě pokud vlastník není podmětem: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich; je-li vlastník podmětem, užívá se zvratného svůj

ukazovací

ukazují na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

tázací

tážeme se jimi po osobě, zvířeti, věci, vlastnosti: kdo, co, jaký, který, čí

vztažná

vyjadřují vztah vedlejší věty k některému členu řídící věty: kdo, co, který, jaký, čí, jenž

neurčitá

neurčují, o kom nebo o čem se mluví přesně, nebo určují jen obecně: někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, ledakdo, kdokoli, cokoli, kterýkoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi, každý, všechen

záporná

popírají účast nějaké osoby, zvířete, věci nebo vlastnosti: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Podle rodu rozlišujeme zájmena:

bezrodá

mají pro rod mužský, ženský a střední tytéž tvary: já, ty, my, vy, zvratné se, kdo, co

rodová

vyjadřují různými tvary rod mužský, ženský a střední a u rodu mužského i životnost a neživotnost

Skloňování zájmen bezrodých

1.p.	já	ty	-	my	vy	kdo	co
2.p.	mě, mne	tě, tebe	sebe	nás	vás	koho	čeho
3.p.	mi, mně	ti, tobě	si, sobě	nám	vám	komu	čemu
4.p.	mě, mne	tě, tebe	se, sebe	nás	vás	koho	co
6.p.	(o)mně	tobě	sobě	nás	vás	kom	čem
7.p,	mnou	tebou	sebou	námi	vámi	kým	čím

Skloňování zájmen rodových

adjektivní – podle vzorů přídavných jmen mladý, jarní
zájmenné – ten - tvrdý vzor náš - měkký vzor

		mužský rod
číslo jednotné	1.p.	ten	náš
	2.p.	toho	našeho
	3.p.	tomu	našemu
	4.p.	toho(psa) ten (strom)	našeho(psa) náš (strom)
	6.p.	(o)tom	našem
	7.p.	tím	naším
číslo množné	1.p.	ti(psi) ty (stromy)	naši(psi) naše (stromy)
	2.p.	těch	našich
	3.p.	těm	našim
	4.p.	ty	naše
	6.p.	(o)těch	našich
	7.p.	těmi	našimi

		ženský rod
číslo jednotné	1.p.	ta	naše
	2.p.	té	naší
	3.p.	té	naší
	4.p.	tu	naši
	6.p.	té	naší
	7.p.	tou	naší
číslo množné	1.p.	ty	naše
	2.p.	těch	našich
	3.p.	těm	našim
	4.p.	ty	naše
	6.p.	těch	našich
	7.p.	těmi	našimi

		střední rod
číslo jednotné	1.p.	to	naše
	2.p.	toho	našeho
	3.p.	tomu	našemu
	4.p.	to	naše
	6.p.	tom	našem
	7.p.	tím	naším
číslo množné	1.p.	ta	naše
	2.p.	těch	našich
	3.p.	těm	našim
	4.p.	ta	naše
	6.p.	těch	našich
	7.p.	těmi	našimi

ČESKÝ JAZYK

Základní tvaroslovné pojmy a vzory

Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností (např. lenost) a dějů (např. lov)

Druhy (podle významu)

Rod

Číslo

Pád

Vzory

vzory pro rod mužský

vzory pro rod ženský

vzory pro rod střední

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů; s odstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v pádě, čísle a rodě

Druhy

Stupňování:

pravidelné

nepravidelné

Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují

Druhy

Podle rodu rozlišujeme zájmena:

Skloňování zájmen bezrodých

Skloňování zájmen rodových