ČESKÝ JAZYK

Základní tvaroslovné pojmy a vzory

  1. Větná skladba

Podstatná jména jsou názvy osob, zvířat, věcí, vlastností (např. lenost) a dějů (např. lov)

Druhy (podle významu)

  • konkrétní - názvy osob, zvířat, věcí
    • obecná
    • vlastní
  • abstraktní - názvy vlastností, činností, dějů

Rod

  • mužský (maskulinum)
    • životný
    • neživotný
  • ženský (femininum)
  • střední (neutrum)

Číslo

  • jednotné (singulár)
  • množné (plurál)

podstatná jména pomnožná


Pád

  1. pád kdo, co (nominativ)
  2. pád koho, čeho (genitiv)
  3. pád komu, čemu (dativ)
  4. pád koho, co (akuzativ)
  5. pád oslovení (vokativ)
  6. pád (o)kom, (o)čem (lokál)
  7. pád kým, čím (instrumentál)

Vzory

životný

  • mužský
    • pán
    • muž
      • hrad/les
      • stroj
    • předseda
    • soudce

neživotný

  • ženský
  • žena
  • růže
  • píseň
  • kost
  • střední
  • město
  • moře
  • kuře
  • stavení

vzory pro rod mužský

 

tvrdý

měkký

tvrdý

měkký

tvrdý

měkký

číslo jednotné

1.p.

pán

muž

hrad/les

stroj

předseda

soudce

2.p.

pána

muže

hradu/lesa

stroje

předsedy

soudce

3.p

pánu,-ovi

muži,-ovi

hradu

stroji

předsedovi

soudci,-ovi

4.p.

pána

muže

hrad

stroj

předsedu

soudce

5.p.

pane!

muži!

hrade!

stroji!

předsedo!

soudce!

6.p.

(o) pánu, -ovi

muži, -ovi

hradě,-u

stroji

předsedovi

soudci,-ovi

7.p.

pánem

mužem

hradem

strojem

předsedou

soudcem

číslo množné

1.p.

páni,-ové

muži,-ové

hrady

stroje

předsedové

soudci,-ové

2.p.

pánů

mužů

hradů

strojů

předsedů

soudců

3.p.

pánům

mužům

hradům

strojům

předsedům

soudcům

4.p.

pány

muže

hrady

stroje

předsedy

soudce

5.p.

páni!-ové!

muži!-ové!

hrady!

stroje!

předsedové! soudci!,-ové!

6.p.

(o)pánech

mužích

hradech/lesích

strojích

předsedech

soudcích

7.p.

pány

muži

hrady

stroji

předsedy

soudci

 

tvrdý

měkký

tvrdý

číslo jednotné

1.p.

pán

muž

hrad/les

2.p.

pána

muže

hradu/lesa

3.p

pánu,-ovi

muži,-ovi

hradu

4.p.

pána

muže

hrad

5.p.

pane!

muži!

hrade!

6.p.

(o) pánu, -ovi

muži, -ovi

hradě,-u

7.p.

pánem

mužem

hradem

číslo množné

1.p.

páni,-ové

muži,-ové

hrady

2.p.

pánů

mužů

hradů

3.p.

pánům

mužům

hradům

4.p.

pány

muže

hrady

5.p.

páni!-ové!

muži!-ové!

hrady!

6.p.

(o)pánech

mužích

hradech/lesích

7.p.

pány

muži

hrady

 

měkký

tvrdý

měkký

číslo jednotné

1.p.

stroj

předseda

soudce

2.p.

stroje

předsedy

soudce

3.p

stroji

předsedovi

soudci,-ovi

4.p.

stroj

předsedu

soudce

5.p.

stroji!

předsedo!

soudce!

6.p.

stroji

předsedovi

soudci,-ovi

7.p.

strojem

předsedou

soudcem

číslo množné

1.p.

stroje

předsedové

soudci,-ové

2.p.

strojů

předsedů

soudců

3.p.

strojům

předsedům

soudcům

4.p.

stroje

předsedy

soudce

5.p.

stroje!

předsedové! soudci!,-ové!

6.p.

strojích

předsedech

soudcích

7.p.

stroji

předsedy

soudci

vzory pro rod ženský

 

tvrdý

měkký

číslo jednotné

1.p.

žena

růže

píseň

kost

2.p.

ženy

růže

písně

kosti

3.p

ženě

růži

písni

kosti

4.p.

ženu

růži

píseň

kost

5.p.

ženo!

růže!

písni!

kosti!

6.p.

(o)ženě

růži

písni

kosti

7.p.

ženou

růží

písní

kostí

číslo množné

1.p.

ženy

růže

písně

kosti

2.p.

žen

růži

písní

kostí

3.p

ženám

růžím

písním

kostem

4.p.

ženy

růže

písně

kosti

5.p.

ženy!

růže!

písně!

kosti!

6.p.

(o)ženách

růžích

písních

kostech

7.p.

ženami

růžemi

písněmi

kostmi

vzory pro rod střední

 

tvrdý

měkký

číslo jednotné

1.p.

město

moře

kuře

stavení

2.p.

města

moře

kuřete

stavení

3.p

městu

moři

kuřeti

stavení

4.p.

město

moře

kuře

stavení

5.p.

město!

moře!

kuře!

stavení!

6.p.

(o)městě,-u

moři

kuřeti

stavení

7.p.

městem

mořem

kuřetem

stavením

číslo množné

1.p.

města

moře

kuřata

stavení

2.p.

měst

moří

kuřat

stavení

3.p

městům

mořím

kuřatům

stavením

4.p.

města

moře

kuřata

stavení

5.p.

města!

moře!

kuřata!

stavení!

6.p.

(o)městech

mořích

kuřatech

staveních

7.p.

městy

moři

kuřaty

staveními

Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí nebo jevů; s odstatnými jmény, k nimž patří, se shodují v pádě, čísle a rodě

Druhy

  • tvrdá
  • měkká
  • přivlastňovací

Stupňování:

pravidelné

1. stupeň (pozitiv) vyjadřuje základní míru vlastnosti

2. stupeň (komparativ) vyjadřuje větší míru vlastnosti, tvoří se příponami -ejší, -ější, -ší, -í

3. stupeň (superlativ) vyjadřuje největší míru vlastnosti, tvoří se z 2. stupně předponou nej-

nepravidelné

  • dobrý - lepší - nejlepší
  • špatný - horší - nejhorší
  • malý - menší - nejmenší
  • velký - větší - největší

tvrdá

 

mužsky

ženský

střední

číslo jednotné

1.p.

mladý

mladá

mladé

2.p.

mladého

mladé

mladého

3.p.

mladému

mladé

mladému

4.p.

mladého,-ý

mladou

mladé

5.p.

mladý

mladá

mladé

6.p.

(o) mladém

mladé

mladém

7.p.

mladým

mladou

mladým

číslo množné

1.p.

mladí,-é

mladé

mladá

2.p.

mladých

mladých

mladých

3.p.

mladým

mladým

mladým

4.p,

mladé

mladé

mladá

5.p.

mladí,-é

mladé

mladá

6.p.

(o) mladých

mladých

mladých

7.p.

mladými

mladými

mladými

měkká

 

mužský

ženský

střední

číslo jednotné

1.p.

jarní

jarní

jarní

2.p.

jarního

jarní

jarního

3.p.

jarnímu

jarní

jarnímu

4.p.

jarního, -í

jarní

jarní

5.p.

jarní

jarní

jarní

6.p.

(o) jarním

jarní

jarním

7.p.

jarním

jarní

jarním

číslo množné

1.p.

jarní

jarní

jarní

2.p.

jarních

jarních

jarních

3.p.

jarním

jarním

jarním

4.p,

jarní 2

jarní

jarní

5.p.

jarní

jarní

jarní

6.p.

(o) jarních

jarních

jarních

7.p.

jarními

jarními

jarními

přivlastňovací

 

mužsky

ženský

střední

číslo jednotné

1.p.

otcův

matčin

otcova

matčina -

otcovo

matčino

2.p.

otcova

matčina

otcovy

matčiny

otcova

matčina

3.p.

otcovu

matčinu

otcově

matčině

otcovu

matčinu

4.p.

otcova, otcův

matčina, matčin

otcovu

matčinu

otcovo

matčino

5.p.

otcův

matčin

otcova

matčina

otcovo

matčino

6.p.

(o) otcově, -u

matčině,-u

otcově

matčině

otcově, -u

matčině,-u

7.p.

otcovým

matčiným

otcovou

matčinou

otcovým

matčiným

číslo množné

1.p.

otcovi,-y

matčini,-y

otcovy

matčiny

otcova

matčina

2.p.

otcových

matčiných

otcových

matčiných

otcových

matčiných

3.p.

otcovým

matčiným

otcovým

matčiným

otcovým

matčiným

4.p.

otcovy

matčiny

otcovy

matčiny

otcova

matčina

5.p.

otcovi,-y

matčini,-y

otcovy

matčiny

otcova

matčina

6.p.

(o) otcových

matčiných

otcových

matčiných

otcových

matčiných

7.p.

otcovými

matčinými

otcovými

matčinými

otcovými

matčinými

přivlastňovací

 

mužsky

číslo jednotné

1.p.

otcův

matčin

2.p.

otcova

matčina

3.p.

otcovu

matčinu

4.p.

otcova, otcův

matčina, matčin

5.p.

otcův

matčin

6.p.

(o) otcově, -u

matčině,-u

7.p.

otcovým

matčiným

číslo množné

1.p.

otcovi,-y

matčini,-y

2.p.

otcových

matčiných

3.p.

otcovým

matčiným

4.p.

otcovy

matčiny

5.p.

otcovi,-y

matčini,-y

6.p.

(o) otcových

matčiných

7.p.

otcovými

matčinými


přivlastňovací

 

ženský

střední

číslo jednotné

otcova

matčina -

otcovo

matčino

otcovy

matčiny

otcova

matčina

otcově

matčině

otcovu

matčinu

otcovu

matčinu

otcovo

matčino

otcova

matčina

otcovo

matčino

otcově

matčině

otcově, -u

matčině,-u

otcovou

matčinou

otcovým

matčiným

číslo množné

otcovy

matčiny

otcova

matčina

otcových

matčiných

otcových

matčiných

otcovým

matčiným

otcovým

matčiným

otcovy

matčiny

otcova

matčina

otcovy

matčiny

otcova

matčina

otcových

matčiných

otcových

matčiných

otcovými

matčinými

otcovými

matčinými


Tvar jmenný: mlád, mláda, mládo


Zájmena zastupují podstatná a přídavná jména nebo na ně ukazují

Druhy

osobní

označují první, druhou nebo třetí osobu jednotného nebo množného čísla: , ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, zvratné se

přivlastňovací

přivlastňují první, druhé nebo třetí osobě pokud vlastník není podmětem: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich; je-li vlastník podmětem, užívá se zvratného svůj

ukazovací

ukazují na určitou osobu, zvíře, věc nebo vlastnost: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám

tázací

tážeme se jimi po osobě, zvířeti, věci, vlastnosti: kdo, co, jaký, který, čí

vztažná

vyjadřují vztah vedlejší věty k některému členu řídící věty: kdo, co, který, jaký, čí, jenž

neurčitá

neurčují, o kom nebo o čem se mluví přesně, nebo určují jen obecně: někdo, něco, některý, nějaký, něčí, leckdo, lecco, leckterý, ledakdo, kdokoli, cokoli, kterýkoli, kdosi, cosi, kterýsi, jakýsi, čísi, každý, všechen

záporná

popírají účast nějaké osoby, zvířete, věci nebo vlastnosti: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný

Podle rodu rozlišujeme zájmena:

bezrodá

mají pro rod mužský, ženský a střední tytéž tvary: , ty, my, vy, zvratné se, kdo, co

rodová

vyjadřují různými tvary rod mužský, ženský a střední a u rodu mužského i životnost a neživotnost

Skloňování zájmen bezrodých

1.p.

ty

-

my

vy

kdo

co

2.p.

mě, mne

tě, tebe

sebe

nás

vás

koho

čeho

3.p.

mi, mně

ti, tobě

si, sobě

nám

vám

komu

čemu

4.p.

mě, mne

tě, tebe

se, sebe

nás

vás

koho

co

6.p.

(o)mně

tobě

sobě

nás

vás

kom

čem

7.p,

mnou

tebou

sebou

námi

vámi

kým

čím

Skloňování zájmen rodových

  • adjektivnípodle vzorů přídavných jmen mladý, jarní
  • zájmennéten - tvrdý vzor náš - měkký vzor
 

mužský rod

číslo jednotné

1.p.

ten

náš

2.p.

toho

našeho

3.p.

tomu

našemu

4.p.

toho(psa)

ten (strom)

našeho(psa)

náš (strom)

6.p.

(o)tom

našem

7.p.

tím

naším

číslo množné

1.p.

ti(psi)

ty (stromy)

naši(psi)

naše (stromy)

2.p.

těch

našich

3.p.

těm

našim

4.p.

ty

naše

6.p.

(o)těch

našich

7.p.

těmi

našimi

 

ženský rod

číslo jednotné

1.p.

ta

naše

2.p.

naší

3.p.

naší

4.p.

tu

naši

6.p.

naší

7.p.

tou

naší

číslo množné

1.p.

ty

naše

2.p.

těch

našich

3.p.

těm

našim

4.p.

ty

naše

6.p.

těch

našich

7.p.

těmi

našimi

 

střední rod

číslo jednotné

1.p.

to

naše

2.p.

toho

našeho

3.p.

tomu

našemu

4.p.

to

naše

6.p.

tom

našem

7.p.

tím

naším

číslo množné

1.p.

ta

naše

2.p.

těch

našich

3.p.

těm

našim

4.p.

ta

naše

6.p.

těch

našich

7.p.

těmi

našimi