Tahák z češtiny. Slovesa

Slovesa vyjadřují děj, t.j. činnost, stav nebo změnu stavu

Určuje se:

Osoba

osoba prosím prosíme
osoba prosíš prosíte
osoba prosí prosí

Číslo

jednotné (singulár)
množné (plurál)

Čas

přítomný (prézens)
minulý (préteritum)
budoucí (futurum)

Způsob

oznamovací (indikativ)
rozkazovací (imperativ)
podmiňovací (kondicionál)
- přítomný (psal bych)
- minulý (byl bych psal, byl bych býval psal)

Slovesný rod

činný (aktivum) vyjadřuje činnost podmětu (malují, maloval jsem)
trpný (pasivum) vyjadřuje činnost někoho jiného než podmětu (obraz byl malován malířem)

Slovesný vid

nedokonavý vyjadřuje děj probíhající, neohraničený v minulosti, přítomnosti nebo budoucnosti (maloval jsem, maluji, budu malovat)
dokonavý vyjadřuje děj ohraničený, ukončený v minulosti nebo v budoucnosti (namaloval jsem, namaluji)

Třídy podle zakončení tvarů 3. osoby jednotného čísla přítomného času (za kmenem přítomným) rozlišujeme 5 tříd

třídy	vzory		časování		příčestí		infinitiv
					minulé	trpné
1. tř. -e vzory tvrdé kmen přítomný zakončen souhláskou tvrdou nebo obojetnou		NESE	nesu	neseme	nesl	nesen	nést,-i
			neseš	nesete
			nese	nesou
		BERE	beru	bereme	bral	brán	brát,-i
			bereš	berete
			bere	berou
vzory měkké kmen přítomný zakončen souhláskou měkkou		MAŽE	mažu	mažeme	mazal	mazán	mazat,-i
			mažeš	mažete
			maže	mažou
		PÉČE	peču	pečeme	pekl	pečen	péct,-i
			pečeš	pečete			péci
			peče	pečou
		UMŘE	umřu	umřeme	umřel	(otevřen)	umřít,-i
			umřeš	umřete
			umře	umřou
2. tř. -ne	TISKNE		tisknu	tiskneme	tiskl	tištěn i tisknut	tisknout, -i
			tiskneš	tisknete
			tiskne	tisknou
	MINE		minu	mineme	minul	minut	minout,-i
			mineš	minete
			mine	minou
	ZAČNE		začnu	začneme	začal	začat	začít,-i
			začneš	začnete
			začne	začnou
3. tř. -je	KRYJE		kryji	kryjeme	kryl	kryt	krýt,-i
			kryješ	kryjete
			kryje	kryjí
			tvary s koncovkou -u (kryju) a -ou (kryjou) jsou hovorové
	KUPUJE		kupuji	kupujeme	kupoval	kupován	kupovat, -i
			kupuješ	kupujete
			kupuje	kupují
			tvary s koncovou -u (kupuju) a -ou (kupujou) jsou hovorové
4. tř. -í	PROS		prosím	prosíme	prosil	prošen	prosit,-i
			prosíš	prosíte
			prosí	prosí
	TRP		trpím	trpíme	trpěl	trpěn	trpět,-i
			trpíš	trpíte
			trpí	trpí
	SÁZÍ		sázím	sázíme	sázel	sázen	sázet,-i
			sázíš	sázíte
			sází	sázejí, sází
5. tř. -á	DĚLÁ		dělám	děláme	dělal	dělán	dělat,-i
			děláš	děláte
			dělá	dělají

Nepravidelná slovesa: být, jíst, vědět, chtít

Číslovky jsou slova významu číselného; označují počet, pořadí, druh, násobnost, podíl

určité - označují určitý, přesný počet (lze vyjádřit číslicemi)

neurčité - neoznačují určitý, přesný počet (nelze vyjádřit číslicemi)

Druhy

Základní vyjadřují počet, odpovídají na otázku “kolik”
- určité – jeden, dva, tři ...
- neurčité – několik, mnoho, málo, dost, tolik, kolik

Skloňování:

jeden, jedna, jedno - podle vzoru “ten”, “ta”, “to”
dva, oba, dvě, obě - 1. a 4. pád stejný, 2. a 6. pád -
dvou, obou, 3. a 7. pád - dvěma, oběma
tři, čtyři - podle množ. č. vzoru kost
(výjimka: 7. pád - třemi, 2. pád - tří i třech, čtyř i čtyřech)
pět až devadesátdevět - 1. a 4. pád stejný,
ve 2., 3., 6. a 7. pádě koncovka -i
sto - vzor “město”, tisíc - vzor “stroj”, milion - vzor “hrad”, miliarda - vzor “žena”

Řadové označují pořadí, odpovídají na otázku “kolikátý”
- určité - první, druhý, dvacátý,...
- neurčité - několikátý

Skloňování: podle vzorů přídavných jmen “mladý”, “jamí” (za řadovými číslicemi píšeme tečku)

Druhové označují počet druhů, odpovídají na otázku “kolikerý”, “kolik”
- určité - dvojí, obojí, paterý ..., dvoje, troje ...
- neurčité - několikerý

Skloňování: podle vzoru přídavných jmen “mladý”, “jarní”

Násobné vyjadřují, kolikrát se něco vyskýtá nebo něco znásobilo; odpovídají na otázku “kolikrát”, “kolikanásobný”
- určité - dvakrát, pětkrát, jednoduchý, dvojnásobný, dvojitý
- neurčité - několikrát, několikanásobný

Skloňování:

zakončené na -krát se neskloňují
zakončené na -násobný se skloňují podle vzoru “mladý”

Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností

Druhy

místa tam, zde, blízko, doma, venku
času dnes, často, pozdě, zrána
způsobu dobře, hezky, stejně, mlčky
míry hodně, velmi, trochu
příčiny proč, proto, záměrně

Stupňování

stupeň (pozitiv) krásně, blízko
stupeň (komparativ) tvoří se příponami -eji, -ěji (krásněji), -e (blíže)
stupeň (superlativ) tvoří se z 2. stupně předponou nej- (nejkrásněji)

Předložky

jejich význam se projevuje ve spojení s podstatnými jmény, zájmeny nebo číslovkami;
předložka řídí pád slova, s nímž je spojena

Druhy

Vlastní (původní) vyskytují se jen ve významu předložek;

pojí se:

s 2. pádem bez, do, od, u, z

s 3. pádem k, proti

se 4. pádem ob, pro, přes, skrz

se 6. pádem při

se 7. pádem s

se 4. a 6. pádem na, po, o, v (4.p. pouze v časovém významu - v sobotu)

se 4. a 7. pádem nad, pod, před, za

Nevlastní (nepůvodní) mohou být v jiné souvislosti i jiným slovním druhem (okolo, vedle, kolem, místo)

většina nevlastních předložek se pojí s 2. pádem

kvůli, vůči, díky se 3. pádem

mimo, vyjma se 4. pádem

mezi se 4. a 7. pádem

Spojky spojují jednotlivé větné členy nebo věty

Druhy

Souřadicí spojují souřadné věty nebo souřadné členy a, ale, nebo
Podřadicí spojují větu vedlejší k větě řídící že, protože, když

Částice

vyjadřují obvykle:

přání (kéž, ať)
hodnocení (bohudík)
míru jistoty (nejspíš, patrně, asi, snad)
zdůraznění (právě, zejména, zvláště)
přitakání nebo popírání (ano, ne, bať, kdepak)

ČESKÝ JAZYK

Základní tvaroslovné pojmy a vzory

Slovesa vyjadřují děj, t.j. činnost, stav nebo změnu stavu

Osoba

Číslo

Čas

Způsob

Slovesný rod

Slovesný vid

Třídy podle zakončení tvarů 3. osoby jednotného čísla přítomného času (za kmenem přítomným) rozlišujeme 5 tříd

Číslovky jsou slova významu číselného; označují počet, pořadí, druh, násobnost, podíl

Druhy

Základní vyjadřují počet, odpovídají na otázku “kolik”

Řadové označují pořadí, odpovídají na otázku “kolikátý”

Druhové označují počet druhů, odpovídají na otázku “kolikerý”, “kolik”

Násobné vyjadřují, kolikrát se něco vyskýtá nebo něco znásobilo; odpovídají na otázku “kolikrát”, “kolikanásobný”

Příslovce vyjadřují bližší okolnosti dějů a vlastností

Druhy

Stupňování

Předložky

Druhy

Vlastní (původní) vyskytují se jen ve významu předložek;

Nevlastní (nepůvodní) mohou být v jiné souvislosti i jiným slovním druhem (okolo, vedle, kolem, místo)

Spojky spojují jednotlivé větné členy nebo věty

Druhy

Částice

Citoslovce vyjadřují nálady, pocity, napodobují zvuky a hlasy