ČESKÝ JAZYK

Větná skladba

PŘEDMĚT - objekt

je rozvíjející větný člen

  • rozvíjí sloveso nebo přídavné jméno
  • vyjadřuje osobu (potkal Davida), zvíře (lovil jeleny) nebo věc (rozbil misku), které se slovesný děj přímo týká
  • bývá vyjádřen:
    • podstatným jménem (viděl Veroniku)
    • zájmenem (nepotkal vás)
    • infinitivem (potřeboval zmizet)
  • závisí na slovese nebo na přídavném jménu a vytváří s nimi skladební dvojici (přivítal Olgu, ptal se Evy, Petr je podobný Pavlovi); ve skladební dvojici je sloveso nebo přídavné jméno členem řídícím, neboť řídí pád předmětu
  • ptáme se na něj pádovými otázkami (kromě 1. a 5. pádu); bývá nejčastěji ve 4. pádě, ale může být i v pádě 2., 3., 6., 7.; pokud se lze zeptat i jinak než pádovými otázkami, o předmět se nejedná (maluji obraz - co maluji? - předmět ve 4. pádě) (maluji uhlem - jak maluji? - příslovečné určení)

Může být:

  • holý (potkal přítele)
  • rozvitý (potkal svého přítele)
  • několikanásobný (potkal Michala a Olgu)
  • může být vyjádřen vedlejší větou - vedlejší věta předmětná (poručil Luďkovi, aby smazal tabuli)

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ - adverbiale

je rozvíjející větný člen

  • závisí na: slovese (učil se svědomité) přídavném jménu (dobře napsaný) příslovci (velmi svědomitě)
  • vyjadřuje okolnosti a vztahy

DRUHY příslovečných určení:

 
ptáme se:
příklady:
místa
-kde, kam, kudy, odkud
šel na hřiště
času
-kdy, odkdy, jak dlouho
zastaví se zítra
způsobu
-jak, jakým způsobem
učí se svědomitě
míry
-jak, do jaké míry
velmi krásný
prostředku
-čím
krájel nožem
původu
-z čeho
stavěl z cihel
původce děje
(ve větách s trp. rodem)
byl pokárán učitelem
výsledku děje
-v co, koho
proměnil se v muže
účinku
-jak, s jakým účinkem
změnil se k nepoznání
šlo mu to jedna radost
zřetele
-udává, ve vztahu k čemu
platí obsah členu řídícího
lišil se povahou
velký duchem
turisticky zajímavá oblast
příčiny
-proč, z jaké příčiny
zemřel hladem
účelu
-proč, za jakým účelem
čtu pro zábavu
podmínky
-kdy, za jaké podmínky
při dobré vůli by to šlo
přípustky
-i přes jakou skutečnost
přes všechno očekávání tam nakonec šli

Bývá vyjádřeno:

  • příslovcem (šel pomalu)
  • podstatným jménem
    - s předložkou (šel do školy)
    - bez předložky (školou se ozývá řev)
  • zájmenem - s předložkou (odcházel s ním)
  • infinitivem (Marek šel rybařit; žít tak ještě matka, měl bychom se lépe)
  • vedlejší větou příslovečnou (šel, kam ho nohy nesly; zastav se, až budeš mít čas)

Může být:

  • holé
  • rozvité
  • několikanásobné

PŘÍVLASTEK - atribut

je rozvíjející větný člen

  • závisí na podstatném jménu
  • rozvyí a přesněji určuje podstatné jméno (hezká spolužačka)
  • ptáme se na něj podstatným jménem a otázkami: jaký? který? čí? kolik? kolikátý?
  • přívlastek shodný - shoduje se se členem řídícím v pádě, čísle a rodě (celá třída -1. p., č. j., r. ž.)
    Bývá nejčastěji vyjádřen:
    • přidav. jménem (hezká dívka)
    • zájmenem (tahle dívka)
    • číslovkou (druhá dívka)
    • podst. jménem (chudák maminka)
    Stojí většinou před členem řídícím
    Pozn. Za shodné považujeme i přívlastky vyjádřené nesklonnými výrazy (prima šaty, nefér zákrok, fit centrum)
  • přívlastek neshodný - bývá velmi často vyjádřen podstatným jménem v pádě prostém nebo předložkovém (krásy Prahy, rádio z Japonska); skloňuje se pouze řídící pódst. jméno (1. pád - krásy Prahy, 7. pád - krásami Prahy)
    Bývá nejčastěji vyjádřen:
    • podstat. jménem (okna školy)
    • příslovcem (návrat domů)
    • infinitivem (touha vrátit se)
    Stojí většinou za členem řídícím.
  • přívlastek volný - můžeme vynechat, aniž by se tím změnil smysl věty; oddělujeme jej čárkami (zahrada, obehnaná drátěným plotem, byla pečlivě upravená)
  • přívlastek těsný - nelze vynechat, aniž by se tím změnil smysl věty; neoddělujeme jej čárkami (žáci zapsaní do turnaje mohou nastoupit na hřišti)

Může být:

  • holý (velký sešit)
  • rozvitý (příliš malá svačina)
  • několikanásobný (teplá a studená voda)
  • postupně rozvíjející (nova kožená aktovka)
  • může být vyjádřen vedlejší větou (dopis, že nepřijedou, nás zarmoutil)

PŘÍSTAVEK - apozice

  • přístavkem může být jakýkoli větný člen stejného druhu (pracuje spolehlivě - tj. rychle a přesně)
  • bývá většinou rozvitý (Hana Janečková, žákyně naší třídy, přišla opět pozdě)
  • může být i několikanásobný (Hana Janečková, žákyně naší třídy a vítězka výtvarné soutěže, se dočkala ocenění od ředitele školy)
  • v řeči je oddělen pauzami, v písmu čárkami nebo pomlčkami

DOPLNĚK - atribut verbální

je rozvíjející větný člen

  • závisí současně na podstatném jménu a slovese (Marie odcházela veselá, Marii našli mrtvou)
  • vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje (Franta přijel nemocný)

Je vyjádřen:

  • přídavným jménem (Petr se vrátil bledý, úplně šedivý, mokrý); pokud adjektivum má dosud i jmennou formu, může být (většinou knižně) použito i té (Petr se vrátil zdráv, bohat, smuten)
  • podstatným jménem (dědeček žije jako penzista, povýšili ho na plukovníka) někdy v 7. p. (vyučil se mechanikem)
  • zájmenem (pomohl si sám)
  • číslovkou (doběhl pátý)
  • infinitivem (viděl Janu spěchat)
  • přechodníkem (odcházeli plačíce)
  • vedlejší větou doplňkovou (sledoval žáky, jak se tiše blíží)

Může být:

  • holý (přišli mokří)
  • rozvitý (přišli úplně mokří)
  • několikanásobný (vrátili se unavení a mokří)
  • doplněk shodný - shoduje se s podst. jm. v rodě, čísle a pádě
  • doplněk neshodný - obvykle je v jiném pádě než podst. jméno
  • doplněk je třeba odlišovat od jmenného přísudku se sponou
    (chlapci byli hladoví - přísudek jmenný se sponou
    chlapci se vrátili hladoví - doplněk
    pivo je dobré - přísudek jmenný se sponou
    pivo je dobré jen studené - doplněk
    )
Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat